Co máte proti bio-masu?

„Kráva je klimatická bomba“, „Krávy škodí klimatu stejně jako auta“, tak zněly senzační titulky v loňském srpnu a září v německých Die Welt a Spiegel. V diskusi se objevila otázka, jak jsou na tom bio-krávy?

Je bio-dobytek opravdu problematický?
 
Ekologické zemědělství rozhodně přispívá k ochraně životního prostředí, o tom není pochyb. Např. eko-pěstování (bez umělých hnojiv) bio-krmiv má za následek o 20 % méně skleníkových plynů (hlavně CO2) než tradiční zemědělské postupy. Problematický je však chov dobytka, který vypouští skoro ¾ veškerých zemědělských emisí! Krávy dokonce uvolňují jako trávicí plyn také metan, vznikající při trávení, resp. fermentaci čerstvé píce ve střevech, který působí na skleníkový efekt 23krát silněji než samotný CO2.
Jak je na tom eko-zemědělství ve srovnání s konvenčním zemědělstvím v tomto směru? Bio-dobytek přece potřebuje více obdělávané plochy než běžný dobytek, spotřebuje více píce (bez chemicky upravovaných granulí) a vypouští přitom logicky i více skleníkových plynů. Že by tedy produkce bio-masa životní prostředí zatěžovala více, než výroba masa konvenčního?
 
Chvála bio-masa a mléka
 
V ekologickém zemědělství je na hospodářská zvířata pohlíženo jako na živé, citlivé bytosti. Způsob jejich chovu je založen na přísném respektování fyziologických požadavků zvířat. Krmiva musí být vyrobena z ekologicky pěstovaných plodin, tj. bez obsahu takových látek, jako jsou stimulátory růstu, antibiotika či konzervační nebo aromatické látky. Proto mají bio-zvířata nižší přírůstky a produkci. Ale nejenom tím člověk platí nejen za hodnotnější výrobky, dražší je i ekologicky šetrný způsob chovu, který se podílí na zlepšování životního prostředí. Až na ty skleníkové plyny…
To, že s bio-masem nekonzumujeme zbytečnou chemii něco stojí. Dle studií sní každý z nás průměrně ročně v běžných potravinách 2,5 - 4 kg přidaných aditiv. Je alarmující, že po 30 letech od zákazu pesticidu DDT před více než 30 lety se pesticidy stále vyskytují v našem jídle. V mléce a mléčných výrobcích byly ještě v roce 2002 pozitivní nálezy pesticidů v 91 % případech vzorků českého mléka a másla. Neznámou oblastí je zejména jejich dlouhodobé používání a tzv. koktejlový efekt, kdy více druhů této zátěže (aditiv) působí na tělo najednou, což laboratorně nelze testovat.
Ale jsou tu i „zdravé“ přidané hodnoty k bio-masu. Obsah protirakovinné a antiobezitní CLA (konjugovaná kyselina linolová) v bio-masu byl až 3x vyšší než v konvenčním a nedostatkových nenasycených mastných kyselin, které se v největším množství nacházejí jen v mořských rybách, dokonce o 68 %.
 
Ekologické zemědělství a kvalita ovzduší
 
A jak je to tedy s bio-emisemi ekologicky pěstovaného dobytka? Je k dispozici aktuální studie Institutu pro ekologický výzkum klimatických vlivů zemědělství, která porovnávala rozdíly v emisích skleníkových plynů vypouštěných tradičním a ekologickým zemědělstvím v Německu. Podle ní německé zemědělství ročně vypouští 133 milionů tun CO2, což je srovnatelné se silniční dopravou, která vypouští 152 milionů tun CO2. Zemědělství a lesnictví však nejenom vypouští, ale také váže CO2 v poměru 133 : 168. Zemědělství obecně tak z tohoto srovnání vlastně vychází klima-neutrálně. Ale větší plocha eko-pastvin spotřebuje určitě více CO2 (tráva vstřebává CO2 ze vzduchu), zatímco výroba konvenční maso-kostní moučky naopak CO2 produkuje.

Ovce

 
Pro a proti
 
Z jaké perspektivy se tedy na celý problém dívat? Klimatické dopady bio-masných velkochovů jistě nekončí přede dveřmi kravína. Víte, jak energeticky náročná je výroba minerálních hnojiv, kterými se konvenční pastviny musí hnojit? A že na místo strojených hnojiv jsou eko-pastviny obohaceny přírodním dusíkem z nitrogenních bakterií hlízkových rostlin? Ekologické zemědělství navíc nesnižuje úrodnost půdy ani pestrost přírodních rostlinných a živočišných druhů a mikroorganismů, ani nesnižuje kvalitu povrchové i půdní vody, i když zatěžuje klima poněkud vyšší produkcí skleníkových plynů.