Co máte proti bio-masu?

 

Ekologické zemědělství rozhodně přispívá k ochraně životního prostředí, o tom není pochyb. Např. eko-pěstování (bez umělých hnojiv) bio-krmiv má za následek o 20 % méně skleníkových plynů (hlavně CO₂) než tradiční zemědělské postupy. Problematický je však chov dobytka, který vypouští skoro ¾ veškerých zemědělských emisí! Krávy dokonce uvolňují jako trávicí plyn také metan, vznikající při trávení, resp. fermentaci čerstvé píce ve střevech, který působí na skleníkový efekt 23krát silněji než samotný CO₂.

Jak je na tom eko-zemědělství ve srovnání s konvenčním zemědělstvím v tomto směru? Bio-dobytek přece potřebuje více obdělávané plochy než běžný dobytek, spotřebuje více píce (bez chemicky upravovaných granulí) a vypouští přitom logicky i více skleníkových plynů. Že by tedy produkce bio-masa životní prostředí zatěžovala více, než výroba masa konvenčního?

 

 

V ekologickém zemědělství je na hospodářská zvířata pohlíženo jako na živé, citlivé bytosti. Způsob jejich chovu je založen na přísném respektování fyziologických požadavků zvířat. Krmiva musí být vyrobena z ekologicky pěstovaných plodin, tj. bez obsahu takových látek, jako jsou stimulátory růstu, antibiotika či konzervační nebo aromatické látky. Proto mají bio-zvířata nižší přírůstky a produkci. Ale nejenom tím člověk platí nejen za hodnotnější výrobky, dražší je i ekologicky šetrný způsob chovu, který se podílí na zlepšování životního prostředí. Až na ty skleníkové plyny…

To, že s bio-masem nekonzumujeme zbytečnou chemii něco stojí. Dle studií sní každý z nás průměrně ročně v běžných potravinách 2,5 - 4 kg přidaných aditiv. Je alarmující, že po 30 letech od zákazu pesticidu DDT před více než 30 lety se pesticidy stále vyskytují v našem jídle. V mléce a mléčných výrobcích byly ještě v roce 2002 pozitivní nálezy pesticidů v 91 % případech vzorků českého mléka a másla. Neznámou oblastí je zejména jejich dlouhodobé používání a tzv. koktejlový efekt, kdy více druhů této zátěže (aditiv) působí na tělo najednou, což laboratorně nelze testovat.

Ale jsou tu i „zdravé“ přidané hodnoty k bio-masu. Obsah protirakovinné a antiobezitní CLA (konjugovaná kyselina linolová) v bio-masu byl až 3x vyšší než v konvenčním a nedostatkových nenasycených mastných kyselin, které se v největším množství nacházejí jen v mořských rybách, dokonce o 68 %.

 

 

A jak je to tedy s bio-emisemi ekologicky pěstovaného dobytka? Je k dispozici aktuální studie Institutu pro ekologický výzkum klimatických vlivů zemědělství, která porovnávala rozdíly v emisích skleníkových plynů vypouštěných tradičním a ekologickým zemědělstvím v Německu. Podle ní německé zemědělství ročně vypouští 133 milionů tun CO₂, což je srovnatelné se silniční dopravou, která vypouští 152 milionů tun CO₂. Zemědělství a lesnictví však nejenom vypouští, ale také váže CO₂ v poměru 133 : 168. Zemědělství obecně tak z tohoto srovnání vlastně vychází klima-neutrálně. Ale větší plocha eko-pastvin spotřebuje určitě více CO₂ (tráva vstřebává CO₂ ze vzduchu), zatímco výroba konvenční maso-kostní moučky naopak CO₂ produkuje.

 

 

Z jaké perspektivy se tedy na celý problém dívat? Klimatické dopady bio-masných velkochovů jistě nekončí přede dveřmi kravína. Víte, jak energeticky náročná je výroba minerálních hnojiv, kterými se konvenční pastviny musí hnojit? A že na místo strojených hnojiv jsou eko-pastviny obohaceny přírodním dusíkem z nitrogenních bakterií hlízkových rostlin? Ekologické zemědělství navíc nesnižuje úrodnost půdy ani pestrost přírodních rostlinných a živočišných druhů a mikroorganismů, ani nesnižuje kvalitu povrchové i půdní vody, i když zatěžuje klima poněkud vyšší produkcí skleníkových plynů.