Pár informací o Bio mase

Bio maso se řadí do skupiny biopotravin – produktů ekologického zemědělství. To znamená, že při chovu a následném zpracování je potřeba držet se zákona O ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. a nařízení rady EHS č. 2092/91 týkající se organické zemědělské výroby a značení takto vyráběných zemědělských výrobků a potravin.

Pod krátkým termínem Bio maso se skrývá množství nařízení a standardů, které je potřeba dodržet, abychom mohli na obalu najít označení „Produkt ekologického zemědělství“ a grafický znak BIO (biozebra). Tyto certifikáty mohou udělovat v ČR tři nevládní organizace, které zajišťují odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství. Je to společnost KEZ o.p.s. z Chrudimi a dvě brněnské společnosti, firma Abcert a Biokont CZ. Ekologické hospodářství, jemuž byla udělena certifikace na základě dodržení zákonných podmínek, pak smí na svých produktech využívat výše uvedené označení. Zvířata v ekologickém zemědělství jsou chována v souladu se svými přirozenými potřebami, musí mít dostatek prostoru a přirozenou stravu. V rámci jejich chovu se nesmějí používat hormony, minerální hnojiva (pro krmivo), geneticky modifikované organismy a škodlivé pesticidy. Při dalším zpracování masa nesmí být uměle prodlužována trvanlivost a chemicky vylepšována barva, chuť či vůně produktu. Bio maso tedy není pouze steak na talíři či kuřecí prsíčka v redukční dietě. Bio maso je filozofie, životní styl. Před sto lety bylo bio vlastně vše, co lidé jedli. Potravinářský průmysl však začal pod tlakem zisku a větších výnosů úzce spolupracovat s chemickým průmyslem. Zemědělci a zpracovatelé vymysleli mnoho způsobů, jak uměle dosáhnout vyšší produkce a nabídnout tak spotřebiteli co nejnižší cenu potravin. Výsledkem sice byly levné potraviny v dostatečném množství, ale také produkty zatížené zbytky škodlivých látek, devastace krajiny a utrpení zvířat, která nemají nárok na přirozený způsob života. Naštěstí netrvalo dlouho, aby lidé pochopili, že tento způsob chovu není přirozený a je vlastně škodlivý. Proto se rozvíjí ekologické hospodářství, tedy pokrokový způsob hospodaření, který vychází z generacemi osvědčeného systému souznění s přírodou.

 Čím se vlastně Bio maso tolik liší? V prvé řadě je to hlavně způsobem chovu. Ekologičtí zemědělci mají velmi vřelý vztah k přírodě a podle toho také vypadá chov, který je založen především na dodržování určité etiky vůči zvířatům. V běžném konvenčním chovu má přednost velkochov a automatizace provozu. Životní prostor zvířete je značně omezený a podmíněný usnadnění provozu. Pro zvíře to znamená značnou stresovou zátěž, která se projevuje podobně jako u člověka. Psychická nevyrovnanost má samozřejmě vliv na tělesnou schránku. Stejně jak můžeme pozorovat u lidí, dochází zde k nadměrnému hromadění tuku v tkáni, k svalové ochablosti, která se projevuje špatnou strukturou masa, větší náchylnosti k nemocem. Proto se v konvenčním chovu přidávají do krmiva růstové hormony a preventivně antibiotika. Jak uvádí Shene Heaton, expert na výživu a kvalitu potravin v publikaci pro britskou Soil Association : „Existuje obava, že zbytky antibiotik v mase a mléčných výrobcích, by mohly vést k rozvoji antibiotické rezistence bakterií v lidském organismu, a tím ke snížení účinnosti antibiotik používané k léčbě onemocnění u lidí.“ Bakterie pak mají schopnost přežívat a množit se i přes léčbu antibiotiky a jejich odolnost vůči léčbě je současným velkým problémem medicíny a důvodem, proč se musí neustále hledat nové typy antibiotik. Díky krmným příměsím, běžným v konvenčním chovu, se v mase objevuje vysoký obsah nasycených mastných kyselin, které jsou jedním z faktorů přispívajících ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních chorob. Naopak v mase ekologicky chovaných zvířat byl prokázán vyšší obsah nenasycených mastných kyselin, které působí preventivně. Ekologický chov podporuje přirozený způsob života. Všechny druhy zvířat mají mít možnost žít v podmínkách odpovídajících jejich biologickým a etologickým požadavkům.

V praxi to znamená, že zemědělec musí disponovat dostatečným výběhem a ve stáji musí být dostatek místa, světla a čerstvého vzduchu. Pro splnění přísných podmínek na označení Bio maso ale nestačí „pouze vyhnat dobytek na pastvu“. I pastviny musí splňovat kritéria nezatížitelnosti krajiny odpadovým hospodářstvím. Proto ekofarmy najdeme většinou na pomezí chráněných krajinných oblastí a daleko od běžné infrastruktury moderního světa. Toto prostředí má pozitivní vliv na zdravý vývoj zvířete, na jeho psychickou pohodu a v konečném důsledku i na kvalitu masa, které je pevnější, má výraznější chuť a přirozené mramorování, jelikož tuk je pravidelně rozmístěn v tkáni a je ho podstatně méně. Podobně rozdíl mezi běžným masem a variantou bio vnímá i nutriční specialistka PhDr. Mgr. Nikola Peřinová. „Biomasa se nijak výrazně neliší energetickou či výživovou hodnotou od běžného masa, neboť tyto atributy jsou závislé především na druhu masa a na výsekové části. Kvalitu biomasa ale oceníme, jestliže budeme srovnávat jeho chuť či obsah stresových hormonů v mase. Například drůbež na biofarmách má delší životní dráhu než drůbež pěstovaná v klasických velkochovech pomocí vysoce energetických krmiv a hormonální stimulace, a proto i její maso obsahuje více minerálních látek i organických komplexů, které jsou odpovědné za chuť masa. Je to podobné, jako když necháme plně dozrát rajčata a nesbíráme je ještě zelená. Důležitý je i obsah stresových hormonů v mase, který bývá zvlášť vysoký v hovězím mase. Stresové hormony se vyplavují během nešetrného usmrcování na porážkách, kdy je tento proces velmi zdlouhavý a jateční kus velice dobře ví, co jej čeká. Takovéto maso má i jiné kulinářské vlastnosti, neboť se vyznačuje měkčí strukturou, bledou barvou a vyšším obsahem kyseliny mléčné.“ popisuje dr. Peřinová a dodává: „Řada lidí navíc dnes ve své stravě vidí i duchovní rozměr, a proto dávají přednost třeba i dražšímu masu a biopotravinám, s jejichž produkcí se ale mohou ztotožnit. Toto není v lidské výživě žádná novinka. Naopak se opět přikláníme k podobnému vztahu k jídlu a potravinám jako naši předkové či věřící. ¨

Jídlo není jen něco, co zkonzumujeme bez ohledu na jeho produkci, chuť, výživovou hodnotu či emoce, které k danému jídlu chováme. Možná to zní pro někoho zvláštně ale i emoce k jídlu patří. Jen si vzpomeňte, jak odlišně chutná jablko z vlastní zahrady či oběd od maminky. Přezíravým přístupem k jídlu a jeho prostou konzumací se totiž často dostáváme do obráceného postavení, kdy jídlo konzumuje spíše nás - v podobě nadváhy, diabetu či dalších civilizačních chorob.“ Pro ekologické zemědělství jsou nepřípustné klecové chovy, trvalé ustájení, roštové a bezstelivové ustájení. Zvířata se mohou volně pohybovat, pást a mají možnost vzájemného kontaktu. Konzumací Bio masa tak podporujeme nejen kvalitu našeho jídelníčku, ale i kvalitu života zvířat, které jíme. A to za cenu Bio masa opravdu stojí. Welfare – aneb dobré životní podmínky V dnešní době konzumní společnosti je hlavní náplní lidského života zajistit si ideální životní podmínky. Pro to, abychom byli spokojení a šťastní, jsme ochotni udělat mnoho. A nedělní oběd u voňavého pečeného kuřete k tomu patří. Bohužel už nepřemýšlíme nad tím, jaký život mělo to kuře. Není problémem, že muselo zemřít, abychom my jedli, smrt je přirozenou součástí života a funguje zde určitý potravní řetězec. Za zamyšlení stojí způsob jeho života. To je něco, co můžeme ovlivnit.